Už je to asi měsíc, co jsem po snad všech sociálních sítích rozeslal odkaz na dotazník týkající se PHP vývojářů. Během pár dnů jsem měl přes 200 odpovědí a jak jsem slíbil, tak i plním. V tomto článku shrnuji výsledky, které v některých ohledech splnily moje očekávání, v jiných mne překvapily.

Celkově se podařilo sebrat 220 odpovědí, z toho přes 150 během prvních 48 hodin a dalších asi 60 jich přibylo během následujících 24 hodin. Zajímavé pro mě bylo, že se mezi všemi odpověďmi objevila jediná žena. Není ovšem velkým překvapením, že většinu PHP vývojářů tvoří muži.

Kvůli zpracování a zjednodušení grafů jsem v některých výsledcích zanedbal až 10 odpovědí, které výsledky příliš neovlivňovaly. Jednalo se především o odpovědi typu „ostatní“.

Pojďme ale k prvnímu grafu, na kterém je vidět zastoupení vývojářů podle jejich věku a typu pracovního poměru. Není až tak velkým překvapením, že většinu vývojářů tvoří muži od 20 do 25 let. Dokonce se ani nelze divit, že většina vývojářů ve „vysokoškolském věku“ pracuje jako OSVČ. Ostatně jak lze vidět z grafu pracovních úvazků, většina vývojářů pracuje na OSVČ tak jako tak.

vek-pocet-uvazek
Graf počtu vývojářů na pracovní poměr podle věkové kategorie
Graf četnosti typu pracovních úvazků
Graf četnosti typů pracovních úvazků

 Přejděme ale k zajímavějšímu grafu, na kterém je vidět průměrná hodinová hrubá mzda podle délky praxe a typu úvazku. Tento graf je ovšem potřeba brát s jistou rezervou. Hrubá mzda pro vývojáře na HPP znamená něco jiného než pro vývojáře, který pracuje jako OSVČ. Zároveň jsem musel některá data upravit, abych mohl tento graf vytvořit. Měsíční hrubé mzdy jsem tedy dělil 160 (přibližný počet pracovních hodin v měsíci), jiné údaje jsem upravil podle konkrétního případu. Protože se ale opět jednalo jen o několik málo případů, výsledný graf to výrazně neovlivnilo.

Průměrná mzda v závislosti na délce praxe podle očekávání roste, ale pokud se podíváme na graf níže, je zajímavé, jak se tato průměrná mzda mění v závislosti na typu úvazku. Čím delší má vývojář praxi, tím větší je rozdíl mezi průměrnou hrubou hodinovou mzdou na HPP a OSVČ. Jak jsem už ale zmínil, jedná se pravděpodobně o rozdíl ve významu hrubé mzdy pro tyto typy úvazku.

Otázkou pro mě zůstává, proč mají vývojáři s praxí 4-6 let v průměru vyšší platové ohodnocení než zkušenější vývojáři. Předpokládám, že se jedná o nějaký šum v datech, který mohl vzniknout chybou při označení typu pracovního poměru v dotazníku nebo neznalostí rozdílu mezi OSVČ a HPP.

Graf závislosti průměrné mzdy na délce praxe a typu pracovního poměru
Graf závislosti průměrné mzdy na délce praxe a typu pracovního poměru

Pojďme graf trochu upravit a podívat se na to, jak vývojáři smýšlí o tom, zda jsou adekvátně za svou práci ohodnoceni. Z grafu níže je zřejmé, že se svým ohodnocením jsou nespokojeni všichni, jejichž průměrná hrubá hodinová mzda je pro danou délku praxe nejnižší. Mohu tedy usuzovat, že jsou nespokojeni právem. A doufám, že tyto výsledky jim pomohou získat lepší platové ohodnocení 🙂

Výrazně mě překvapila skupina vývojářů s praxí 4-6 let, která neví, zda má nebo nemá být spokojena se svým platem. A to mají dokonce plat výrazně nižší než skupina, která je spíše nespokojená! V každém případě, teď už snad ví, že by měli být nespokojeni 😉

Graf závislosti spokojenosti s platovým ohodnocením v závislosti na průměrné hrubé hodinové mzdě a délce praxe
Graf závislosti spokojenosti s platovým ohodnocením v závislosti na průměrné hrubé hodinové mzdě a délce praxe

Velké překvapení se nekonalo u zastoupení používaných Frameworků. Na plné čáře zde vládne Nette Framework. Výrazně méně je používán Zend Framework a nepoužití žádného frameworku, ještě o kousek méně používané je Symfony. Další frameworky tvoří jen drobečky.

Zastoupení používaných frameworků
Zastoupení používaných frameworků

Dále se podívejme na zastoupení použití různých editorů. Celkem jednoznačně vede používání různých IDE, nejméně vývojářům stačí jednoduchý editor a o něco více se jich rozhoduje podle projektu. Podíváme-li se na graf, nejvíce uživatelů jednoduchého editoru najdeme mezi začátečníky, což je vcelku pochopitelné. Sám jsem začínal s obyčejným textovým editorem.

Použití editorů podle délky praxe
Použití editorů podle délky praxe

Na dalším grafu vidíme, zda si vývojáři o svém platu myslím, že je adekvátní, v závislosti na používaném typu editoru. Celkem zajímavý je velký rozdíl spokojenosti u vývojářů, kterým stačí jednoduchý editor. Pokud máte nějakou teorii, čím to může být způsobeno, pište do komentářů.

Průměrná hrubá hodinová mzda, spokojenost a použitý typ editoru
Průměrná hrubá hodinová mzda, spokojenost a použitý typ editoru

A jak si na tom stojí konkrétní editory a IDE? Celkem výrazně stojí na čele Netbeans, pravděpodobně díky Nette Framework pluginu a svojí dostupnosti. O druhé místo se perou SublimeText a PhpStorm. Ovšem velké překvapení je třetí místo, o které se utkávají Eclipse a legendární vim.

Podíl používaných editorů a IDE
Podíl používaných editorů a IDE

Co jsem tedy celkově z výsledků dotazníku zjistil? Především jsou pro mě důležité výsledky o praxi, platovém ohodnocení a spokojenosti ostatních vývojářů. Věřím, že někteří zjistí, jak se vlastně mají dobře, jiní snad zjistí, že by si měli říct o víc 🙂 Zastoupení používaných editorů a frameworků také ukázalo zajímavé výsledky.

Pokud máte k čemukoli v tomto článku dotaz nebo jiný náhled, budu rád za komentáře. Pokud vám naopak v článku něco chybí a domníváte se, že bych to mohl z výsledků vyčíst, dejte mi vědět a rád další informace přidám. Pokud toho bude více, možná tomu věnuji další samostatný článek 😉

13 thoughts on “Výsledky dotazníku pro PHP vývojáře

  1. 400 Kč pro OSVČ s 10 let zkušeností v PHP, to je hodně špatné / neodpovídající. To kdyby ti PHPkaři před těmi 10 lety věděli, tak by se tím určitě neživili…

    1. k tomu jen dvě poznámky:

      1) na 400,- nedosáhne prakticky (až na hvězdy) nikdo, kdo se jen nechává pronajímat jako programátor. To jsou spíše ti, co dodávají hotové celky (weby, aplikace) a vnitřně takto svojí práci kalkulují. Budu-li přímý dodavatel aplikace zákazníkovi, klidně tuto cenu přelezu, jako lopata ani náhodou.

      2) V „lepších“ jazycích (řekněme Java) prakticky neexistuje poptávka po osvč pracujících z domova, což je relativně významná skupina vývojářů v PHP. Naopak obdoba zájmu o Java kontraktory (sedí na zadku na pracovišti na ŽL najat na jeden projekt na několik měsíců) se mezi PHP vůbec nenosí. Z čehož bohužel plyne, že pokud chcete jen(!) programovat a to z domova, praxe nepraxe, musíte dělat v PHP a za almužnu.

      Mám praxi v obou jazycích a bohužel, pokud chci dělat na zakázkách z domova, o kšeft v Javě téměř nenarazím. Naopak, v PHP/Nette jich jsou mraky, ale zase nabízená odměna je minimální.

      1. Je pravda, že business programátor je jiná kategorie, že krom lopaty máš i hlavu, z toho pak dostat 1 000 Kč / hod je relativně standard. Ale pro dělnické programátory v PHP chápu, že 300-350 je strop. No ale pak to podle mě nemá smysl dělat 🙂

        1. Nemá. Dá se předpokládat, že nikdo z čistých OSVČ nemaká 160 hodin měsíčně. (v průměru spíše 4h denně, což je tak asi půlka). Když se odečtou odvody, tak je to celkem bída.
          Ovšem ceny si kazíme sami. Pokud tu samou práci umí udělat při HPP bokem někdo za 150 Kč/hod. A my neumíme argumentovat, proč chceme více, tak dobře nám tak.

  2. Bylo by užitečné, kdyby v grafech byla směrodatná odchylka, velikost jednotlivých segmentů a třeba taky něco jako medián. Rozložení může být různé a průměr to všechno skryje. Podle mého nevzdělaného odhadu by se daly vykouzlit ještě nějaké grafy, jako třeba vztah platu a frameworku. Dají se někde stáhnout syrová data (prosím, prosím)?

    1. Souhlasím, že odchylku a medián by bylo vhodné do grafů přidat. Ovšem buď musím zvolit jiný nástroj pro zpracování dat nebo se naučit lépe s Excelem 🙂 Ať jsem hledal jak jsem hledal, výpočet mediánu pro hodnoty v kontingenční tabulce jsem nenašel.
      Souhlasím, že podobný graf mě také zajímal, ale opět jsem narazil na omezení Excelu (funkční nebo mých znalostí). Zároveň jsem se snažil ukázat co nejvíce rozumných grafů a zpracovaných výsledků ve slíbeném termínu.
      Syrová data bych mohl zpřístupnit přímo z Google Drive. Ovšem zajímal by mě účel jejich dalšího použití a data bych sdílel asi jen konkrétním lidem, kteří o to budou mít zájem.

        1. Pokud budou výsledky opět někde zveřejněné a pokud se ke mě donese odkaz, nemám s tím zásadní problém. Pošli mi tedy prosím e-mail, ať to sdílím 😉

  3. Ahoj,

    zajímavý článek, rád jsem si přečetl, takže díky. Poznámka: Sublime Text není IDE, ale právě editor. Není tedy ve špatné kategorii?

    1. Vím, že je to jen jednoduchý editor a používám ho občas na drobné úpravy. Kde je řečeno nebo ukázáno, že je to IDE? Možná jsem to jen někde přehlédl a je to chyba. V grafu jsou obě kategorie – IDE i jednoduché editory.

Comments are closed.